Egyptské umění
-
vyspělá
civilizace, která se již v Neolitu (4. tis. př. n. l.) utvářela
v povodí Nilu – příznivé klimatické podmínky (nazýváno jako oáza na zemi)
- v čele státu faraón – uctívali ho jako boha
- Egypt se odvíjí na rovnováze
chaosu a řádu – rovnováhu měl zajišťovat faraón
- kult mrtvých – byl prostoupen celým životem Egypťanů, mumifikace –
pro tělo a duši, duše na cestu dostala pohřební předměty a putuje k bohu
Usir
-
3200 př. n. l. sjednocen Horní a Dolní Egypt – sjednotil panovník Menej –
vzniklá říše existovala tři tisíciletí – Dolní Egypt vynikal v sadařství a
Horní Egypt v obilí – spojením vytvořili dobré hospodářství
Stará říše – 2778 – 2260 př. n. l .
-
první přechodné období 2260 – 2160 př. n. l.
Střední říše – 2160 – 1785 př. n. l .
-
2260 př. n. l. – krvelačná revoluce
– Egypt rozdělen na tři říše – v umění se využíval levnější materiál
-
jednotu obnovil panovník – Mentuhotep – rozšiřuje
se počet božstev
-
na konci stř. říše emigrační vlny – nové techniky ve výtvarném umění
-
druhé přechodné období 1785 – 1580 př. n. l.
Nová říše – 1580 – 1085 př. n. l.
-
počátky spojeny s 18. dynastií – Amenhotep I. (1580 – 1414)
-
Luxor a Karnak – alej sfing s beraními hlavami, sloupy v Karnaku jsou
22 m vysoké
-
pozdní období 1085 – 333 př. n. l .
-
Thutmos I. – dceru Hatšepsut – vzala si nevlastního bratra Thutmose II. – nad
svým snem Thutmosem III. převzala poručnictví a vládla místo něho, zavedla
mírnou politiku, nosila přilepené vousy a pánské oblečení
-
Amenhotep IV. – manžel Nefertiti, v jeho době se začalo proměňovat umění,
nejšťastnější období Nefertiti – vystoupila proti dřívějšímu uspořádání
-
Nefertiti si po jeho smrti vzala jeho syna
architektura:
- stavebním materiálem byl
kámen, převládá architrávový systém a později využívali i klenby
vývoj hrobek:
1.
mastaba – prvním
typem hrobní architektury, pohřební komora byla pod hrobkou
- Meni – 3100 př. n. l. první
faraón pro kterého byla postavena
2. stupňovitá pyramida – vyvinula
se z mastaby, pohřební komora už
byla vevnitř
-
první byla vystavena Džóserova v Sakkáře (2600 př.n. l. ) -
stupňovitý tvar má napodobit schodiště, aby duše vyšla na nebesa
-
15 vstupů, ale jen jeden je skutečný, stavitel byl Inhotep – písař, léčitel –
povýšený na boha (řeky považován za boha
medicíny)
-
postavená z vápence, 60 m vysoká, 120x115 m jako jediná nemá čtvercovou
základnu, ale obdélníkovou, dodnes nebyl vnitřek zcela prozkoumán
3.
pyramida pravidelná (lomená)
-
pyr – oheň, pyra – pohřební hranice
- stupně se překryly kamennými deskami, bývala
tam složitá spleť chodeb a falešná komora
- součástí areálu pyramid jsou
obrovité sfingy a chrámové komplexy
-
první Snofrefova
v Menůdu – 2625 př. n. l. – vedle ní se objevila menší pyramida
pro jeho ženu
-
v severní oblasti u Gízy byly za 4. dynastie vybudované proslulé pyramidy:
-
Chufefova
(=Cheopsova) – byl synem Snofrefa – kolem roku 2600 byla pro něho
postavena nejvyšší pyramida 147 m vysoká, obklopena celou řadou objektů,
Sluneční loď boha Rea
Raachefova
(=Chefrénova) – 2550
př. n. l., 144 m vysoká, poblíž se nachází sfinga – 20 m vysoká a 70 m dlouhá,
je orientovaná k východu a původně byla natřena oranžovou barvou
-
antropomorfizace – spojení člověka se zvířetem
Menkauréova
(=Mykerinova) – 2503
př. n. l. – zemřela mu dcera a bylo mu věštěno, že bude žít 6 let – skoro
nespal
-
palác pravdy – museli v něm žít
řemeslníci s rodinami, aby nevyzradili tajemství, jak se pyramida stavěla
4.
skalní hroby
- k chrámu patřila vstupní
cesta s alejí sfing, obelisky s nápisy o skutcích panovníka, brána
sevřená věžovitými pylony i sochy, které k ní někdy přiléhaly, za branou
byl dvůr, hypostylový sál a za ním malá svatyně a depozitární prostory, celek
obepínala ohradní zeď
- k nejkrásnějším patří skalní chrám
královny Hatšepsowety v Dór el-Bahrí při Wésetu
- od 18. dynastie využívali
vládci k pohřbům jeskyní u Wésetu, tak vzniklo proslulé - Údolí králů – Wéset byl politickým
střediskem říše za 18. a 19. dynastie, proto se v této oblasti dochoval
velký počet chrámových komplexů - nejvýznamnější jsou v Luxoru a Karnaku
sochařství:
- reliéfy se
týkaly kultovních záležitostí, symbolizovaly posmrtnou existenci a realizovali
se na základě motivů z denního života
- u volných
plastik dlouho setrvávala zásada frontality, blokovosti a sumárního pojetí
celku, individuální rysy modelu byly zprvu potlačeny
-
sochařské materiály byly: kámen – monumentální sochy, pálená hlína –
komornější
-
sochařství
bylo založeno na nízkém reliéfu – sochařil byli spjati s malíři, protože
reliéfy byly doplněny barevně - polychromie
- zákon hieratické perspektivy – klasickou
perspektivu neznali, tak zobrazovali osoby podle společenského postavení –
faraón byl největší a otrok nejmenší
- zákon frontálního zobrazení –
pro sochařství – faraón musel být zobrazen v čelní osově svislé pozici
s jednou nohou nakročenou, kdyby socha dovolovala pohyb, mohla by se
pohybovat pouze vpřed – byla do jisté míry realistická, ale strnulá
Amenhotep IV. a
Nefertiti –
manželé se drží za ruce, za nimi stéla s jejich jmény, těla jsou zženštělé
-
1365 př. n. l. – faraón věřil v jediného boha – Atona – změnil si jméno na
Achnatona
Bysta Nefertiti - asi
½ m vysoká socha
z polychromovaného vápence, téměř všechny její bysty dělal její osobní
sochař Thutmós
Menkauré s manželkou - manželka je skoro stejně vysoká
jako její muž, jsou zobrazeni jako manželský pár a ne jako faraón a jeho žena,
manželka má nepřirozeně dlouhou ruku
Rahotep a Nofret – každý
z nich má jinou barvu kůže – žena je světlejší a muž tmavší – žena měla
být doma a starat se o domácnost, muž bojovník a živitel rodiny – více se
opálil – je to první známí ženský portrét na světě – Nofret
Sedící
písař
– sedí v tureckém sedu a v klíně má papyrus, z vápence
Šéch el – Beled - má oči
vykládané křišťálem a je ze dřeva, v překladu znamená starosta obce – při
vykopávkách dělníkovy připadal podobný starostovy obce
Saltova hlava – Červená hlava – vysoký státní úředník,
jeho náhradní hlava z pohřební výbavy
Portrét wésetského guvernéra Mentuemhéta –
z pozdního období, egyptská plastika se dospěla k určité „barokizaci“
malířství:
- egyptské
malířství ve 4. tisíciletí př. n. l. užívalo silné stylizace, symetrie a
izolovaného řazení jednotlivých motivů
- malíři znali
zprvu jen temperovou techniku a poměrně úzkou barevnou škálu, později se
technologie rozšířila zejména o akvarel a enkaustiku, záhy se rozšířila i
barevná škála
- většina scén
malovaných v hrobkách se vztahovala k nábožensko politické moci
panovníka nebo k zajištění posmrtného „života“ zemřelého
- k formám
uvolněné malby došlo za vlády Achnatona – Královský pár v zahradě, Achnatonovy dcery – za
Achnatonových nástupců se vývoj vracel do tradičních kolejí
- zákon frontálního zobrazení -
pro malířství – figura se malovala ze dvou nazíracích hledisek najednou –
z profilu: hlava, ruce, nohy
- zepředu: trup, ramena, oko
- k nejkrásnějším malbám
patří díla z Nebamónova hrobu (Lov ptáků, Slavnost), Plačky
z Ramósova hrobu a výjevy Nachtejova hrobu
koo
OdpovědětVymazat