Umění Egypt

Egyptské umění

- vyspělá civilizace, která se již v Neolitu (4. tis. př. n. l.) utvářela v povodí Nilu – příznivé klimatické podmínky (nazýváno jako oáza na zemi)

- v čele státu faraón – uctívali ho jako boha

- Egypt se odvíjí na rovnováze chaosu a řádu – rovnováhu měl zajišťovat faraón

- kult mrtvých – byl prostoupen celým životem Egypťanů, mumifikace – pro tělo a duši, duše na cestu dostala pohřební předměty a putuje k bohu Usir

- 3200 př. n. l. sjednocen Horní a Dolní Egypt – sjednotil panovník Menej – vzniklá říše existovala tři tisíciletí – Dolní Egypt vynikal v sadařství a Horní Egypt v obilí – spojením vytvořili dobré hospodářství

Stará říše – 2778 – 2260 př. n. l .

- první přechodné období 2260 – 2160 př. n. l.

Střední říše – 2160 – 1785 př. n. l .

- 2260 př. n. l. – krvelačná revoluce – Egypt rozdělen na tři říše – v umění se využíval levnější materiál

- jednotu obnovil panovník – Mentuhotep – rozšiřuje se počet božstev

- na konci stř. říše emigrační vlny – nové techniky ve výtvarném umění

- druhé přechodné období 1785 – 1580 př. n. l.

Nová říše – 1580 – 1085 př. n. l.

- počátky spojeny s 18. dynastií – Amenhotep I. (1580 – 1414)

- Luxor a Karnak – alej sfing s beraními hlavami, sloupy v Karnaku jsou 22 m vysoké  

- pozdní období 1085 – 333 př. n. l .

- Thutmos I. – dceru Hatšepsut – vzala si nevlastního bratra Thutmose II. – nad svým snem Thutmosem III. převzala poručnictví a vládla místo něho, zavedla mírnou politiku, nosila přilepené vousy a pánské oblečení

- Amenhotep IV. – manžel Nefertiti, v jeho době se začalo proměňovat umění, nejšťastnější období Nefertiti – vystoupila proti dřívějšímu uspořádání 

- Nefertiti si po jeho smrti vzala jeho syna

architektura:

- stavebním materiálem byl kámen, převládá architrávový systém a později využívali i klenby

vývoj hrobek:

1. mastaba – prvním typem hrobní architektury, pohřební komora byla pod hrobkou

- Meni – 3100 př. n. l. první faraón pro kterého byla postavena

 2. stupňovitá pyramida – vyvinula se z mastaby, pohřební komora už byla vevnitř

- první byla vystavena Džóserova v Sakkáře (2600 př.n. l. ) - stupňovitý tvar má napodobit schodiště, aby duše vyšla na nebesa

- 15 vstupů, ale jen jeden je skutečný, stavitel byl Inhotep – písař, léčitel – povýšený  na boha (řeky považován za boha medicíny)

- postavená z vápence, 60 m vysoká, 120x115 m jako jediná nemá čtvercovou základnu, ale obdélníkovou, dodnes nebyl vnitřek zcela prozkoumán

3. pyramida pravidelná (lomená)

- pyr – oheň, pyra – pohřební hranice

- stupně se překryly kamennými deskami, bývala tam složitá spleť chodeb a falešná komora

- součástí areálu pyramid jsou obrovité sfingy a chrámové komplexy   

- první Snofrefova v Menůdu – 2625 př. n. l. – vedle ní se objevila menší pyramida pro jeho ženu

- v severní oblasti u Gízy byly za 4. dynastie vybudované proslulé pyramidy:

- Chufefova (=Cheopsova) – byl synem Snofrefa – kolem roku 2600 byla pro něho postavena nejvyšší pyramida 147 m vysoká, obklopena celou řadou objektů, Sluneční loď boha Rea

Raachefova (=Chefrénova) – 2550 př. n. l., 144 m vysoká, poblíž se nachází sfinga – 20 m vysoká a 70 m dlouhá, je orientovaná k východu a původně byla natřena oranžovou barvou

- antropomorfizace – spojení člověka se zvířetem

Menkauréova (=Mykerinova) – 2503 př. n. l. – zemřela mu dcera a bylo mu věštěno, že bude žít 6 let – skoro nespal

- palác pravdy – museli v něm žít řemeslníci s rodinami, aby nevyzradili tajemství, jak se pyramida stavěla

4. skalní hroby

- k chrámu patřila vstupní cesta s alejí sfing, obelisky s nápisy o skutcích panovníka, brána sevřená věžovitými pylony i sochy, které k ní někdy přiléhaly, za branou byl dvůr, hypostylový sál a za ním malá svatyně a depozitární prostory, celek obepínala ohradní zeď

- k nejkrásnějším patří skalní chrám královny Hatšepsowety v Dór el-Bahrí při Wésetu

- od 18. dynastie využívali vládci k pohřbům jeskyní u Wésetu, tak vzniklo proslulé - Údolí králů – Wéset byl politickým střediskem říše za 18. a 19. dynastie, proto se v této oblasti dochoval velký počet chrámových komplexů - nejvýznamnější jsou v Luxoru a Karnaku

sochařství:

- reliéfy se týkaly kultovních záležitostí, symbolizovaly posmrtnou existenci a realizovali se na základě motivů z denního života 

- u volných plastik dlouho setrvávala zásada frontality, blokovosti a sumárního pojetí celku, individuální rysy modelu byly zprvu potlačeny

- sochařské materiály byly: kámen – monumentální sochy, pálená hlína – komornější 

- sochařství bylo založeno na nízkém reliéfu – sochařil byli spjati s malíři, protože reliéfy byly doplněny barevně - polychromie

- zákon hieratické perspektivy – klasickou perspektivu neznali, tak zobrazovali osoby podle společenského postavení – faraón byl největší a otrok nejmenší

- zákon frontálního zobrazení – pro sochařství – faraón musel být zobrazen v čelní osově svislé pozici s jednou nohou nakročenou, kdyby socha dovolovala pohyb, mohla by se pohybovat pouze vpřed – byla do jisté míry realistická, ale strnulá

Amenhotep IV. a Nefertiti – manželé se drží za ruce, za nimi stéla s jejich jmény, těla jsou zženštělé

- 1365 př. n. l. – faraón věřil v jediného boha – Atona – změnil si jméno na Achnatona

Bysta Nefertiti  - asi ½ m vysoká socha z polychromovaného vápence, téměř všechny její bysty dělal její osobní sochař Thutmós

Menkauré s manželkou  - manželka je skoro stejně vysoká jako její muž, jsou zobrazeni jako manželský pár a ne jako faraón a jeho žena, manželka má nepřirozeně dlouhou ruku

Rahotep a Nofret – každý z nich má jinou barvu kůže – žena je světlejší a muž tmavší – žena měla být doma a starat se o domácnost, muž bojovník a živitel rodiny – více se opálil – je to první známí ženský portrét na světě – Nofret 

Sedící písař – sedí v tureckém sedu a v klíně má papyrus, z vápence

Šéch  el – Beled  - má oči vykládané křišťálem a je ze dřeva, v překladu znamená starosta obce – při vykopávkách dělníkovy připadal podobný starostovy obce

Saltova hlava – Červená hlava – vysoký státní úředník, jeho náhradní hlava z pohřební výbavy

Portrét wésetského guvernéra Mentuemhéta – z pozdního období, egyptská plastika se dospěla k určité „barokizaci“

malířství:

- egyptské malířství ve 4. tisíciletí př. n. l. užívalo silné stylizace, symetrie a izolovaného řazení jednotlivých motivů

- malíři znali zprvu jen temperovou techniku a poměrně úzkou barevnou škálu, později se technologie rozšířila zejména o akvarel a enkaustiku, záhy se rozšířila i barevná škála

- většina scén malovaných v hrobkách se vztahovala k nábožensko politické moci panovníka nebo k zajištění posmrtného „života“ zemřelého

- k formám uvolněné malby došlo za vlády Achnatona – Královský pár v zahradě, Achnatonovy dcery – za Achnatonových nástupců se vývoj vracel do tradičních kolejí

- zákon frontálního zobrazení - pro malířství – figura se malovala ze dvou nazíracích hledisek najednou – z profilu: hlava, ruce, nohy

- zepředu: trup, ramena, oko

- k nejkrásnějším malbám patří díla z Nebamónova hrobu (Lov ptáků, Slavnost), Plačky z Ramósova hrobu a výjevy Nachtejova hrobu