Mezopotámie

Umění v Mezopotámii

= úrodný půlměsíc mezi dvěmi řekami (Eufrat a Tygris)

- ve stejné době jako v Egyptě se vyvíjela vyspělá kultura v Mezopotámii

- oblast, kde se po dobu 6000 let odehrávaly velmi důležité děje, velká úrodnost – záplavy připravily velmi úrodnou půdu

- křižovatka cest – Středomoří, Afrika, Asie, Evropa

- na začátku – mnoho států a kmenů

- víra – božstvo se podobalo lidem, každý bůh měl na starost jednu oblast světa

- kněží a kněžky byli zahrnuti bohatstvím, panovníci nevnucovali žádné morální zásady, každý hřích byl spravedlivě potrestán – povodně…

- objeti: kozy, ovce, fíky…

- 8000 př. n. l. převažovaly Sumerové – hrazená města (Eridu, Uruk, Ur), monumentální chrámy

- po roce 2750 vznikl Epos o Gigamešovi (Gilgameš byl vládcem Uruku), který dokládá boje mezi jednotlivými městy

- 2340 př. n. l. - Sargon I. založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Skladem

- 21. století př. n. l.  Sumérská vláda zaniká, vznikají dvě velké říše -  Starobabylonská říše s hl.  městem Babylónem (Chammurabi)  a Staroasyrská říše s hl.  městem Ašúrem

- v roce 539 se Babylón vzdal Peršanům bez boje

- první náznaky písma – piktogramy do hlíny – napodobovali různé předměty – objevují se různé kombinace piktogramů – ideogram

- 3000 př. n. l. – dochází k fonetice písma, písmo je psáno z leva do prava v kolmých sloupcích, na psaní se používaly rákosové hroty – klínové písmo – zachovaly se zákony, ale objevila se i poezie (Epos o Gilgamešovi)

architektura:

- stavitelství zde trpělo nedostatkem dřeva s kamene – tyto materiály nahrazovala cihla, na povrchu chráněná glazurou

- členěná jednotlivými pilastry a nikami

- důležitým prvkem v architektuře byly zahrady

- vznikaly zde monumentální sakrárií stavby podobné pyramidám – zikkuraty – objekt, který byl stavěn na vysokém místě, stupňovité objekty s několika terasami, na vrcholu byl chrám, každý stupeň zikuratu měl jinou barvu, každý z nich měl 50 i více metrů

- chrámové okrsky – zikkurat, kolem něho se nacházely chrámy, školy, opevnění s věžemi

- dále paláce a městská obydlí 

- nejznámější je Zikkurat v Uru, který byl postaven kolem roku 2100 – měl podobu třístupňové pyramidy s chrámem na vrcholu, král jej dal vybudovat na obdélníkovém základu o stranách 40x60

- k nejvýznamnějším dílům novobabylonské doby (7 – 6 st. př. l.) se řadí město Babylon s královským palácem a barevně zdobenou Ištařinou branou a sedmipodlažním zikkuratem, který se tyčil do výšky 90 m

- vysuté zahrady královny Semiramis – přímo v Babylonu, jeden z divů světa , kaskádovité, aby je písek nezavanul

města:

Erid – u ústí Eufratu – 16 svatyní, sumerské město, vznikl ve čtvrtém tisíciletí

Ur – na dolním toku Eufratu, také centrum sumerské říše

Uruk – také sumerské město, pocházel odtud Gilgameš

Babylon  - na konci 3. tisíciletí – hlavní město babylonské říše

- obrovské velkoměsto – nejproslavenější zikkurat – Babylonská věž – 90 m vysoká, 7 stupňů, na vrcholu stála svatyně boha Marduka, vedla k ní nádherná ulice s Ištařinou branou

Ninive – jedno z nejvýznamnějších vladařských měst, s obrovskou knihovnou, akvadukt, silná kanalizační síť – voda umožnila vybudovat zeleň

Chatušaš – centrem Chetické říše – Lví brána

Tušpa – hlavní město říše Uratu – říše Vanská na břehu jezera Van

sochařství:

- promítl se sem nedostatek kamene

Sumerové:

Gudea – nechal se portrétovat i se svou rodinou

Ur – Nanšova destička – rituální s dírou uprostřed, kde protékala voda

Supí stéla – vítězný pochod lagašských vojáků, kteří šlapou po mrtvých tělech nepřátel

Standarta z Uru – předmět ve tvaru skříňky, vykládaný lazuritem

Akadové:

Narámsinova stéla – Narámsin vystupuje na posvátnou horu, aby dosáhl vítězství,

Babyloňané:

Chamurapiho stéla – stéla s vytesaným zákoníkem

Asyřané:

Ašurbanipal – scéna z lovu

malířství:

- Urská standarta – sloužila pravděpodobně jako ozvučená skříňka

- Sumerové barevně zdobili keramiku

- nejstarší doklad malby představují fragmenty omítek výzdoby paláce v Mari – uchované v Louvru

- také asyrské umění znalo malbu – ornamentální bohatost a barevnost prozrazují drobné fragmenty omítek například ze Sargonova paláce

- do oblasti malířství se řadí barevné reliéfy z Babylonu