Umění klasického Řecka
architektura
Akropolis – nejvyšší část města
- 450 př. n. l. – dostalo
Akropole v Athénách vzhled jaký známe dnes
- klasická doba zaznamenala
rozkvět aténské architektury, zejména v Periklově době
- stavby na posvátné Akropoli
– Panthenón
(447-432), mramorový chrám bohyně Athény, dílo architektů Iktina a Kallikrata
-
dórského řádu bylo použito při stavbě Propylejí – soustava vstupních bran do
Akropole
-
chrám bohyně
Athény Niké – užívá jónského slohu
-
Erechtheion
- sloupová předsíň, sochy měly pestré barvy – karyatida - sloupy nahrazeny figurou
sochařství
- originály se většinou nedochovaly,
většinou jsou sochy známé z římských kopií nebo jsou popsaná v básních
Delfský vozataj – neznámý tvůrce, bronzový originál (rty a
prsní bradavky zdobili jiným bronzem) oči ze slonoviny , hodně vertikálně
řasené roucho, přísný pohled, v rukou drží zbytky opratí
Reliéfy na chrámu Athény Aféry – uplatňuje se zde přísný styl
Diův chrám v Olympii – školou řeckého sochařství – východní
portály starší styl – západní – nový
Zeus – první
polovina 5. století př. n. l., socha se našla ve vraku lodi – bronzový originál
- sochaři vystupují z anonymity
Myrón
- znalec anatomie, dokonalé mužské
plastiky, jinošské typy, ztvárňoval dramatická gesta a těla v akci
Diskobolos – svalové
napětí
Athéna a Marsyás
Polykleitos
- zobrazoval vyzrálé muže, vyjadřoval ideál
harmonie, vytvořil spis kánon – jak se má lidské tělo vytvářet, hlava měla být
obsažena 7x
Diadumenos – mladík
s vítěznou stužkou – atlet, který zvítězil
Doryforos – použil,
zde kontrapost, muž nesoucí kopí
Feidias
- pod jeho vedením pracovala početná
sochařská dílna při výzdobě athénského
Parhenonu – vnitřní vlys – velice
plastické, znázorňuje pohyb, hlavy koní jsou považovány za nejlépe ztvárněné
koně z profilu
- v Olympii vytvořil sochu Dia
- v roce 532 př. n. l. byl obviněn
z krádeže
Athéna Promachos
Bronzy z Riatche – považovány za vrchol sochařství
Niké uvazující si opánek – období mokré drapérie
Praxitelés
- pracoval s mramorem, vytvořil ideál
ženy a muže své doby, na muži je vidět zženštilost
Odpočívající Satyr – zde je vidět zženštilost
Nahá Afrodita (Afrodita
Knidská) – první akt v dějinách
sochařství, byla zbožňována, putovala k ní procesí, Afrodita vystupující z
koupele
Scopas
- jeho reliéfy jsou v Londýně, zabýval
se tradičními tématy, boj je vypjatý a dramatický
- díla jsou spjatá s architekturou
(profesí je architektem)
Boj Řeků s Amazonkami
Lissipos
- přibližoval se helénistické estetice,
převážně pracoval s bronzem
- hlava se vejde do těla 8x – tělo dostává
na eleganci
- dvorním portrétistou Alexandra Velikého
Apoxyomenos – atlet
seškrabující si z těla olej a písek
hovadina totální píčovina ani kokot sa mi z toho nezvedne.
OdpovědětVymazat