Umění klasického Řecka

architektura

Akropolis – nejvyšší část města

- 450 př. n. l. – dostalo Akropole v Athénách vzhled jaký známe dnes

- klasická doba zaznamenala rozkvět aténské architektury, zejména v Periklově době

- stavby na posvátné Akropoli – Panthenón (447-432), mramorový chrám bohyně Athény, dílo architektů Iktina a Kallikrata

- dórského řádu bylo použito při stavbě Propylejí – soustava vstupních bran do Akropole

- chrám bohyně Athény Niké – užívá jónského slohu

- Erechtheion - sloupová předsíň, sochy měly pestré barvy – karyatida - sloupy nahrazeny figurou

sochařství

- originály se většinou nedochovaly, většinou jsou sochy známé z římských kopií nebo jsou popsaná v básních

Delfský vozataj – neznámý tvůrce, bronzový originál (rty a prsní bradavky zdobili jiným bronzem) oči ze slonoviny , hodně vertikálně řasené roucho, přísný pohled, v rukou drží zbytky opratí

Reliéfy na chrámu Athény Aféry – uplatňuje se zde přísný styl

Diův chrám v Olympii – školou řeckého sochařství – východní portály starší styl – západní – nový

Zeus – první polovina 5. století př. n. l., socha se našla ve vraku lodi – bronzový originál

- sochaři vystupují z anonymity

Myrón

- znalec anatomie, dokonalé mužské plastiky, jinošské typy, ztvárňoval dramatická gesta a těla v akci

Diskobolos – svalové napětí

Athéna a Marsyás

Polykleitos

- zobrazoval vyzrálé muže, vyjadřoval ideál harmonie, vytvořil spis kánon – jak se má lidské tělo vytvářet, hlava měla být obsažena 7x

Diadumenos – mladík s vítěznou stužkou – atlet, který zvítězil

Doryforos – použil, zde kontrapost, muž nesoucí kopí

Feidias

- pod jeho vedením pracovala početná sochařská dílna při výzdobě athénského Parhenonu – vnitřní vlys – velice plastické, znázorňuje pohyb, hlavy koní jsou považovány za nejlépe ztvárněné koně z profilu

- v Olympii vytvořil sochu Dia

- v roce 532 př. n. l. byl obviněn z krádeže

Athéna Promachos

Bronzy z Riatche – považovány za vrchol sochařství

Niké uvazující si opánek – období mokré drapérie

Praxitelés

- pracoval s mramorem, vytvořil ideál ženy a muže své doby, na muži je vidět zženštilost

Odpočívající Satyr – zde je vidět zženštilost

Nahá Afrodita (Afrodita Knidská) – první akt v dějinách sochařství, byla zbožňována, putovala k ní procesí, Afrodita vystupující z koupele

Scopas

- jeho reliéfy jsou v Londýně, zabýval se tradičními tématy, boj je vypjatý a dramatický

- díla jsou spjatá s architekturou (profesí je architektem)

Boj Řeků s Amazonkami

Lissipos

- přibližoval se helénistické estetice, převážně pracoval s bronzem

- hlava se vejde do těla 8x – tělo dostává na eleganci

- dvorním portrétistou Alexandra Velikého

Apoxyomenos – atlet seškrabující si z těla olej a písek