1. Umění pravěku

- lidské druhy žily na většině míst,  kde k tomu byly příznivé podmínky (oblasti Austrálie, Afriky, Ameriky)

- formování člověka 6. – 5. mil. př. n. l., počátky Afrika (severovýchodní)

- 40 000 – 8 000 př. n. l. – období kolonizace kontinentů

Paleolit

- dlouhé období, kdy se člověk zabýval zprvu jen sběrem plodů a později lovem zvířat, postupně se vyvíjel k dnešnímu typu (homo sapiens) nazývá se paleolitem či starší dobou kamennou

- pokusy o výtvarné projevy: otisky dlaní, stopy o pobytu člověka

- 20 000 – 10 000  př. n. l. – malby na zdech jeskyních a na skalách, kresby ryté do kostí – motivy lovné zvěře a ženských postav - Venuší

- matriarchát, uctívali ženu, symbol plodnosti

- nejznámějším teritorium výskytu, zejména jeskynních maleb je frankokantaberská oblast  (jižní Francie a sever Španělska)

- jeskyně Lascoux – postavy zvířat a lidí z aurignackého a předaurignackého období, některá zvířata jsou 6 metrů vysoko 

- zobrazení šamana v masce a motivy zvířat se dochovaly v jeskyni Les Trois-Fréres

- ve Španělsku Altamira – proslula obrovským počtem zvířat, asi 180, zejména motivy bizonů

- nejhodnotnější z výtvarného hlediska se považují nástěnné malby v jeskyni Rouffignac – množství vyobrazení mamuta z doby kolem 12. tis. před n. l. z nejmladšího mladadopaleolitského období zvaného magdalénien

- výtvarné doklady mladopaleolitského umění byly nalezeny ve střední Evropě, zejména na Moravě, v Rumunsku, na Ukrajině a v Rusku

- k naším nejvýznamnějším nalezištím patří Předmostí u Přerova (postava kresebně stylizované ženy), jeskyně Pekárny od Brna a Dolní Věstonice, kde byla nelezena proslulá plastika Věstonické Venuše a mnoho dalších mladopaleolitických předmětů

- proslulé ve světě jsou Willendorfská Venuše, z Lespoque nebo Mentonská

- mladopaleolitičtí lovci žili již v organizovaných společenstvích, měli vyspělou kulturu, která patrně souvisela s náročnými magickými rituály 

Mezolit

– téměř stejné jako v paleolitu, rozšiřují se nástěnné malby o scény z běžného života, tuto dobu můžeme chápat jako závěrečné období paleolitu nebo spíše jako přechodné období mezi paleolitem a neolitem

- z mezolitu jsou časté nálezy se silně stylizovanými kresbami až geometrické a znakové povahy

- ve východním Španělsku se objevily malby na skalách (Cogul, Valltorta, Valencie) jsou zobrazovány skupiny lidských postav v prudkém pohybu, často mezi stádem dobytka, malby jsou drobnější, často stylizované a zachycující patrně obřady a konkrétní či smyšlené události

Neolit

- 6 500 – 3 200 př. n. l. – první zemědělské kultury a první architektonické kultury, objevují se plastiky zvířat

- lidé se usazovali na jednom místě, vznikají tedy větší sociální konglomerace venkovského i městského typu i stavby z trvanlivého materiálu 

- také v neolitu jsou početné nálezy plastik žen tzv. Venuší – mají charakter idolu, jsou značně stylizované a zachycené často v adorativním gestu – to potvrzuje, že vznikly na jiném myšlenkovém základě nežli paleolitické Venuše

- nejtypičtější výtvarnou oblastí neolitu je keramika, nejčastěji malovali geometrické ornamenty

- podle výtvarného charakteru dělíme keramiku volutovou, vypíchanou, zvoncových pohárů a k nejvyspělejšímu výtvarnému projevu u nás dospěla moravská malovaná keramika

Eneolit

- (pozdní doba kamenná) – 3200 – 1900 př. n. l. – patriarchát

- vyznačující se již užitím mědi

- megalitické stavby – ochranné stěny, které se utvářejí v době kamenné nebo bronzové

- dodnes není jasné k čemu sloužily, původně byly budovány ze dřeva

- budovány od 3. tisíciletí př. n. l.

menhir – men – keltský kámen, hir – dlouhý

- na výšku stojící kameny vedle sebe, v několika metrových řadách

- Carnak ve Francii – celé aleje vztyčených menhirů, největší menhir v Bretani byl 23 m vysoký a vážil 348 tun

- Avebury

dolmen – dol –stůl, men – kámen

- nahoře překlad, pravděpodobně hrobky

kromlech – krom – kámen, lech – kruh

- svatyně, které vznikají z menhirů a dolmenů do kruhu

- Stonehenge – nachází se v jižní Anglii, z doby 1800 př. n. l.

Doba bronzová

– 1900 – 700 př. n. l.

- umělecky se tato doba projevila především tvorbou šperků, zejména spirálovitě stáčenými sponami přezkami a náramky

Doba železná

– 700 – O př. n. l. – dělíme ji na halštatskou a laténskou

- z halštatské doby se na našem území dochovala soška býčka nalezená v jeskyni Býčí skála